Historie mojí krajiny, severních Čech

Svojkov

Když už zamíříte do okolí téhle malé vesničky poblíž Sloupu v Čechách, je velmi pravděpodobné že důvodem bude poutní místo Modlivý Důl, místo je to opravdu kouzelné, historicky zajímavé a v lesním údolí se rádi posadíte na lavičku, oddechnete si od každodenního spěchu a zaposloucháte se do šumění stromů. Málokdo si ale při cestě z turistické odbočky od hlavní silnice povšimne oploceného pískovcového masivu vykukujícího z blízkého lesíku, Svojkovského hrádku. Důvodem je především přídavné jméno oplocený a výstražná cedule bránící ke vstupu do objektu. Nevím jak dlouho plot brání přístupu k památce, ale co pamatuji, vždycky jsme ho navštěvovali dírou v plotě..

Památky je v tomhle stavu opravdu škoda, vždyť první zmínky se o hrádku datují až do roku 1355. Chátrat začal v šestnáctém století, v roce 1590 byla stržena a spálena dřevěná část hradu. Hrad byl potom upraven v roce 1780, byl zpřístupněn dřevěným schodištěm, které vedlo až na samý vrchol, který se využíval jako vyhlídka. Po těchto úpravách jsou zde ještě stále poměrně dost patrné stopy, vždyť částečně byla úprava zachována až do první poloviny dvacátého století. Historie tohoto místa je nesporně také zajímavá, samotná stavba je zaujme hlavně svou malou rozlohou. Podle všeho bylo samotné jádro hradu velmi malé, což může na místě postřehnout i oko neznalcovo. Hrad také neobklopují žádné hradby, ale je možné že zanikly právě při pozdějších parkových úpravách. Při důkladné procházce po zhruba dvacetimetrovém vršku, na kterém se hrad nachází si můžete kromě samotné zříceniny také povšimnout dvou výklenků, v kterých se pravděpodobně nacházely sochy, pískovcovou kašnu či rybníček a z jedné strany téměř zarostlé pískovcové zdi, což mě samotnou překvapilo. Nikoliv stavba zdi, jako spíše to, že zeď stále stojí. Pro znalce (Novoborska) musím jako příklad podobné šíleného rozkradačství pískovcových bloků například Chatu na Stráži, pamatuji ještě před pár lety budovu zpustlou požárem, dnes pár poházených cihel a sem tam nějaký materiál, který nemá hodnotu.

Ale zpátky k tématu. Nyní je tedy přístup omezen a to nejen již zmíněným částečným oplocením, ale i na samotném hrádku, v třípatrové památce je možné se došplhat jen do prvního patra, výše snad jen už pro velmi odvážně. Docela bych si hrádek dokázala představit po podobných úpravách, které proběhly ve Sloupském lesním divadle, což by bylo obdobné jako původní úpravy, které proběhly v osmnáctém století. Samozřejmě by také bylo potřeba vysekat všudypřítomné křoví, odstranit překážky bránící vstupu do objektu, nějakou tu příjezdovou cestu, rozšířit parkovištěJ, no ale to už by bylo jenom snění. Vždyť kolik obdobných památek čeká na svou šanci léta letoucí a nikdo nezajistí, že se jí někdy dočkají.