Historie mojí krajiny, severních Čech

Opuštěný Jáchym

Zchátralých církevních památek bychom v našem kraji mohli nalézt bezesporu spousty. Některá z těchto míst si ale své kouzlo ponechají i dlouho potom, co o ně lidé ztratí zájem. Právě taková je křížová cesta na Jáchymu, vrchu mezi Lipovou a Lobendavou. Kostelík, který tu stojí vypadá celkem zachovale, ale jak se k němu přibližujeme, rozeznáváme čím dál více vliv lidské nepozornosti, ba přímo nezájmu. Podobně neutěšené jako křížová cesta v Krásné Lípě. Celé místo působí téměř magicky. Jako by stačilo mávnout kouzelným proutkem a cihly by se spojily opět v celek a stála by před námi kaple Božího hrobu, z které tu zbyly pouze tři stěny. Skromná zastavení křížové cesty by se postavila, neviditelný štětec by stvořil obrazy do prázdných výklenků a vše by dostalo opět svůj smysl a řád.

Jenže nejsme v pohádce a tak rok za rokem bude dříve tak významné místo chátrat. V zimě beznaděj schová sněhová pokrývka, avšak na jaře po mrazech možná zase o jednu prasklinu přibude. Tráva se zazelená, kopec se skryje v korunách stromů a Jáchym překoná další léto. Jenže nic netrvá věčně a přijde podzim, nečekané první mrazíky a když stromy shodí své listy, vše je tu takové prázdné a opuštěné. Zima, jaro, léto, podzim, roční období se budou měnit stále. Ale nikoliv vše může být každý rok stejné. Na lidské výtvory neodvratitelně působí čas. A tak se může stát, že taková místa jako opuštěný kostelík na vrchu Jáchym čas pohltí a zase jedno kouzelné místečko zmizí.